Holubi
17. 1. 2008
Všude byla tma,jak na kostele.V truhle ležel neživý krombouch.Měl sedřený záda,zkroucených všech 5 nohou a sosák do vrtule.
A ta vrtule byla ze dřeva ze stromu,který porazili lesníci na podzim v březnu.Když ta borovice padala,všechny šišky co na ní byly,umřely štěstím.A jak tam ta borovice ležela přes noc,lezly po ní různý havěťáci.S helmama i bez nich.Trhali mrtvý šišky a topili je v ešusech,plných mokrých hadic od hydrantu.Ale nevěděli,že když v noci v lese namočíte mrtvý šišky do ešusů plných mokrých hadic od hydrantů,že ty šišky obživnou.
A tak když obživly,začaly běhat po lese doslova jako šílený šišky a vířili jehličí.A to jehličí s nima vířili i výři.Okolo toho lesa jel tou dobou cirkus s krtkama.Ale jim to bylo jedno,protože stejně neviděli a viděli houby.A začali ty houby sbírat.Nasbírali jich plnej Karlštejn.Houby nakrájeli,usušili,vyhodili.Krtci přece houbičky nepapaj.Krtci papaj žížalky.Tak si teda koupili 20 kaprů,vzali pruty a vyrazili na žížaly.Na zahradě vykopali jámu,kapra dali na háček,nahodili a čekali,až se nějaká žížala chytí.Kapr jim na háčku pomalu chcípal,až chcípnul úplně.Tak ho vytáhli,sundali z háčku,hodili do jámy a na háček dali dalšího kapra a zase nahodili do jámy.A tak to šlo pořád dokola,až v jámě bylo 20 chcíplejch kaprů.A od té doby se tam říká "U jámy plný chcíplejch kaprů".
Já jsem tam osobně nikdy nebyl,znám to jenom z vyprávění.Já se totiž bojím.Když je někde jáma plná 20 chcíplejch kaprů.
Kdyby ty kaprové ležely úplně normálně na zemi,nebo kdyby v tý jámě byl špinavej lustr,tak by mi to bylo jedno.Ale kapry v jámě nebrat.Ale dost už o jámách.Budu vyprávět o dírách v zemi.Nebo to taky radši ne.Budu vyprávět o nemocných holubech.
Jak žijou na půdách a tam maroděj.Zdraví holubákové,ty normálně lítaj venku,třeba nad mořem a perou se s rackama o mouchy,ale ty nemocný,ty musej být na půdě a nevylítávat,dokud se neuzdravěj.A hlavně jim může přiletět kontrola z holubí pojišťovny.A běda kdyby nějakej holub nebyl na půdě,ale třeba někde lítal.Po nákupech a tak.Takže až někdy budete nakupovat třeba v Makru a potkáte tam holuba,tak na to pozor.Může to být nemocný holub!A jakmile by vás nakazil,tak by jste museli neprodleně k lékaři.Ale ne ke svýmu.Ale do lesa,k datlovi.Tam by jste si sedli do čekárny na pařez a čekali mezi zajícema,liškama a šnekama,až by na vás přišla řada.
Aby vás mohl datel vyšetřit,musíte mít velkej nos.Aby si na něj mohl stoupnout a vyšetřit vás klováním do hlavy.A podle toho,kolik by jste z toho klování měli okolo hlavy hvězdiček,tak by poznal,jak jste nemocný.Ale nemyslete si.Tam se kašle na hygienu.Žádný bílej plášť.To by datel nemohl lítat po ordinaci.Žádná rouška.To by zase nemohl pořádně klovat.Špatný je,když přijde brouk.To datel klovne jenom jednou a brouka sežere.A do papírů napíše,že mu už nebylo pomoci.A sranda je,když jdou zvířátka na preventivní prohlídku.Když si prohodí medvěd s mravencem kyblíky s močí.To pak mravenec ten kýbl nemůže unést a medvěd zase ten jeho kyblíček rozmáčkne.Tak to datel vyřešil tak,že nadojej do jednoho středního kyblíku oba dva a vezme se to průměrem.To se pak zjistěj věci!Třeba že mravenec nemá žrát tolik medu,aby nedostal cukrovku a medvěd se nemá tolik honit při stavbě mraveniště,neb mu hrozí infarkt.A když maj společnej kyblík vlk se šnekem?Šnek nemá napadat návštěvníky lesa a vlk nemá za sebou tolik slintat...
A ta vrtule byla ze dřeva ze stromu,který porazili lesníci na podzim v březnu.Když ta borovice padala,všechny šišky co na ní byly,umřely štěstím.A jak tam ta borovice ležela přes noc,lezly po ní různý havěťáci.S helmama i bez nich.Trhali mrtvý šišky a topili je v ešusech,plných mokrých hadic od hydrantu.Ale nevěděli,že když v noci v lese namočíte mrtvý šišky do ešusů plných mokrých hadic od hydrantů,že ty šišky obživnou.
A tak když obživly,začaly běhat po lese doslova jako šílený šišky a vířili jehličí.A to jehličí s nima vířili i výři.Okolo toho lesa jel tou dobou cirkus s krtkama.Ale jim to bylo jedno,protože stejně neviděli a viděli houby.A začali ty houby sbírat.Nasbírali jich plnej Karlštejn.Houby nakrájeli,usušili,vyhodili.Krtci přece houbičky nepapaj.Krtci papaj žížalky.Tak si teda koupili 20 kaprů,vzali pruty a vyrazili na žížaly.Na zahradě vykopali jámu,kapra dali na háček,nahodili a čekali,až se nějaká žížala chytí.Kapr jim na háčku pomalu chcípal,až chcípnul úplně.Tak ho vytáhli,sundali z háčku,hodili do jámy a na háček dali dalšího kapra a zase nahodili do jámy.A tak to šlo pořád dokola,až v jámě bylo 20 chcíplejch kaprů.A od té doby se tam říká "U jámy plný chcíplejch kaprů".
Já jsem tam osobně nikdy nebyl,znám to jenom z vyprávění.Já se totiž bojím.Když je někde jáma plná 20 chcíplejch kaprů.
Kdyby ty kaprové ležely úplně normálně na zemi,nebo kdyby v tý jámě byl špinavej lustr,tak by mi to bylo jedno.Ale kapry v jámě nebrat.Ale dost už o jámách.Budu vyprávět o dírách v zemi.Nebo to taky radši ne.Budu vyprávět o nemocných holubech.
Jak žijou na půdách a tam maroděj.Zdraví holubákové,ty normálně lítaj venku,třeba nad mořem a perou se s rackama o mouchy,ale ty nemocný,ty musej být na půdě a nevylítávat,dokud se neuzdravěj.A hlavně jim může přiletět kontrola z holubí pojišťovny.A běda kdyby nějakej holub nebyl na půdě,ale třeba někde lítal.Po nákupech a tak.Takže až někdy budete nakupovat třeba v Makru a potkáte tam holuba,tak na to pozor.Může to být nemocný holub!A jakmile by vás nakazil,tak by jste museli neprodleně k lékaři.Ale ne ke svýmu.Ale do lesa,k datlovi.Tam by jste si sedli do čekárny na pařez a čekali mezi zajícema,liškama a šnekama,až by na vás přišla řada.
Aby vás mohl datel vyšetřit,musíte mít velkej nos.Aby si na něj mohl stoupnout a vyšetřit vás klováním do hlavy.A podle toho,kolik by jste z toho klování měli okolo hlavy hvězdiček,tak by poznal,jak jste nemocný.Ale nemyslete si.Tam se kašle na hygienu.Žádný bílej plášť.To by datel nemohl lítat po ordinaci.Žádná rouška.To by zase nemohl pořádně klovat.Špatný je,když přijde brouk.To datel klovne jenom jednou a brouka sežere.A do papírů napíše,že mu už nebylo pomoci.A sranda je,když jdou zvířátka na preventivní prohlídku.Když si prohodí medvěd s mravencem kyblíky s močí.To pak mravenec ten kýbl nemůže unést a medvěd zase ten jeho kyblíček rozmáčkne.Tak to datel vyřešil tak,že nadojej do jednoho středního kyblíku oba dva a vezme se to průměrem.To se pak zjistěj věci!Třeba že mravenec nemá žrát tolik medu,aby nedostal cukrovku a medvěd se nemá tolik honit při stavbě mraveniště,neb mu hrozí infarkt.A když maj společnej kyblík vlk se šnekem?Šnek nemá napadat návštěvníky lesa a vlk nemá za sebou tolik slintat...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář