Divnota
17. 1. 2008
Venku bylo počasí,že jsem vyhnal psa,zapálil jsem noviny a otevřel jsem si časopis o barevných kovech.U mědi se mi začaly zavírat oči a tak jsem usnul.Zdálo se mi,že chodím po pláži plný ušatých komárů.Bylo jich tam celý hejno.Když se to hejno ke mě přiblížilo,začal jsem zdrhat.Oba dva komáři se mě jali pronásledovat.Uši jim vlály jako prapory,takže je zdržovaly a tím pádem mě nedohonili.Bylo mi líto vyhodit biolit,který jsem během běhu vytáhl,tak jsem si ho nastříkal do podpaží a do rozkroku.
Najednou ze mě začalo padat takových zvířátek s různýma počtama nohou,tvary tykadel a kusadel,které jsem znal pouze z obrázků.Některé broučky jsem viděl dokonce poprvý v životě.
Začal jsem je sbírat ze země,aby se náhodou nikdo nenakazil.Když jsem je všechny posbíral,odvezl jsem kontejner na smetiště.
Po cestě ze smetiště jsem si všiml,že na mě jeden potvorák zůstal.Měl jsem ho přicucnutýho na břiše.Byl kovově lesklej,měl ulomený jedno tykadlo a šilhal.A říkal mi "Karle".Byl tak hnusnej,že jsem si na něj musel udělat zbrojní pas.Šel jsem s tím k doktorovi.Ten když toho blba viděl,nevolal sanitku,ale rovnou vrtulník.Naložili mě do vrtulníku,letěli se mnou za město a tam mě vyhodili.Vydal jsem se zpátky do města pěšky a s humusákem na břiše.Město však hlídala armáda.Tak jsem se vrátil za město do lesa.Vzpoměl jsem si ale,jak v pohádce princ políbil šerednou žábu a z tý se stala krásná princezna.Snažil jsem se humusáka políbit,ale nešlo to.Ještě že mám dlouhý jazyk.Tak jsem ho alespoň olíznul.Potvorák se rázem změnil.V ještě většího humusáka,že to už ani nebylo možný!Blivajzník se na mě podíval těma svejma šilhavejma očima a povídá:"Karle,jdeme do hospody".
A tak jsme šli.Přišli jsme do hospody a já jsem si sedl tiše do kouta.Za chvilku přišel číšník a ptal se,co si dám.Povídám mu,že bych prosil malou desítku.Číšník už byl na odchodu,když se z pod trika ozvalo huhlání:"A mě velkou dvanáctku a velkýho ruma!"
Číšník přišel během chvilky s objednávkou.Já jsem vypil svoje malý pivo a ohava Plzeň a ruma.A povídá:"Repete."Tak jsem objednal znovu totéž.A tak jsem udělal deset malejch piv a hajzl na břiše 10 dvanáctek a 10 rumů.Šilhavý oči mu svítily a nesrozumitelně zpíval nějakou písničku o tupých napínáčkách a špendlíkách.Vyrazil jsem z hospody domů.Po cestě jsem musel jít přes kanál.Když jsem ho překračoval,hnus se ve spánku neudržel,pustil se a do toho kanálu zahučel.A od těch dob mám od něj pokoj.Odkázal mi ho v závěti,kterou měl sepsanou.Obratem ruky jsem ho prodal.Za utržené peníze jsem si koupil sloup u silnice.Na ten sloup lezou mušky a pořádají tam schůze,jak vyzrát na šneky,který je neustále terorizujou tím,jak jim kradou svetry,párají jí a dělaj si z nich provazy na chytání lučních koníků,kterejma se nechaj tahat po louce a ještě se jim smějou.A když se směje šnek,to neni vůbec žádná legrace!To se v lese třese lustr,když se takovej šnek tlemí jako vůl.Jeden šnek se smál,až se mu zamotaly oči do sebe.Musel s tím do šneškový nemocnice.Primář,starý šneškeu,když to viděl,tak se rozesmál,až se mu kukadla zamotaly taky.Povolali tedy dalšího šnešího doktora a ten když viděl ty dva,dopadl stejně.Taky se zamotanýma očima.Tak to šlo dál,až byl operační sál plnej šneků se zamotanýma očima.Nakonec to vyřešil,starej moudrej kotelnickej šnek.Přišel a všem ty oči rozmotal.A to jenom díky tomu,že když byl malej,tak mu nějakej lidskej,dětskej parchant ustřihnul nůžkama jedno oko...
Najednou ze mě začalo padat takových zvířátek s různýma počtama nohou,tvary tykadel a kusadel,které jsem znal pouze z obrázků.Některé broučky jsem viděl dokonce poprvý v životě.
Začal jsem je sbírat ze země,aby se náhodou nikdo nenakazil.Když jsem je všechny posbíral,odvezl jsem kontejner na smetiště.
Po cestě ze smetiště jsem si všiml,že na mě jeden potvorák zůstal.Měl jsem ho přicucnutýho na břiše.Byl kovově lesklej,měl ulomený jedno tykadlo a šilhal.A říkal mi "Karle".Byl tak hnusnej,že jsem si na něj musel udělat zbrojní pas.Šel jsem s tím k doktorovi.Ten když toho blba viděl,nevolal sanitku,ale rovnou vrtulník.Naložili mě do vrtulníku,letěli se mnou za město a tam mě vyhodili.Vydal jsem se zpátky do města pěšky a s humusákem na břiše.Město však hlídala armáda.Tak jsem se vrátil za město do lesa.Vzpoměl jsem si ale,jak v pohádce princ políbil šerednou žábu a z tý se stala krásná princezna.Snažil jsem se humusáka políbit,ale nešlo to.Ještě že mám dlouhý jazyk.Tak jsem ho alespoň olíznul.Potvorák se rázem změnil.V ještě většího humusáka,že to už ani nebylo možný!Blivajzník se na mě podíval těma svejma šilhavejma očima a povídá:"Karle,jdeme do hospody".
A tak jsme šli.Přišli jsme do hospody a já jsem si sedl tiše do kouta.Za chvilku přišel číšník a ptal se,co si dám.Povídám mu,že bych prosil malou desítku.Číšník už byl na odchodu,když se z pod trika ozvalo huhlání:"A mě velkou dvanáctku a velkýho ruma!"
Číšník přišel během chvilky s objednávkou.Já jsem vypil svoje malý pivo a ohava Plzeň a ruma.A povídá:"Repete."Tak jsem objednal znovu totéž.A tak jsem udělal deset malejch piv a hajzl na břiše 10 dvanáctek a 10 rumů.Šilhavý oči mu svítily a nesrozumitelně zpíval nějakou písničku o tupých napínáčkách a špendlíkách.Vyrazil jsem z hospody domů.Po cestě jsem musel jít přes kanál.Když jsem ho překračoval,hnus se ve spánku neudržel,pustil se a do toho kanálu zahučel.A od těch dob mám od něj pokoj.Odkázal mi ho v závěti,kterou měl sepsanou.Obratem ruky jsem ho prodal.Za utržené peníze jsem si koupil sloup u silnice.Na ten sloup lezou mušky a pořádají tam schůze,jak vyzrát na šneky,který je neustále terorizujou tím,jak jim kradou svetry,párají jí a dělaj si z nich provazy na chytání lučních koníků,kterejma se nechaj tahat po louce a ještě se jim smějou.A když se směje šnek,to neni vůbec žádná legrace!To se v lese třese lustr,když se takovej šnek tlemí jako vůl.Jeden šnek se smál,až se mu zamotaly oči do sebe.Musel s tím do šneškový nemocnice.Primář,starý šneškeu,když to viděl,tak se rozesmál,až se mu kukadla zamotaly taky.Povolali tedy dalšího šnešího doktora a ten když viděl ty dva,dopadl stejně.Taky se zamotanýma očima.Tak to šlo dál,až byl operační sál plnej šneků se zamotanýma očima.Nakonec to vyřešil,starej moudrej kotelnickej šnek.Přišel a všem ty oči rozmotal.A to jenom díky tomu,že když byl malej,tak mu nějakej lidskej,dětskej parchant ustřihnul nůžkama jedno oko...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář